Kvítek jabloňový

Mám moc ráda japonské patchworkové časopisy. Kromě toho, že si tam člověk "počte", bývají nabité neotřelými nápady i šicími hlavolamy. Mezi takovou moji nevyluštěnou hádanku patřil i prostorový kvítek. Tedy až do uplynulého víkendu. Na setkání patchworkářek ve Smilovicích, konané právě v japonském duchu, pro nás Danuška připravila střih na zmíněný kvítek. Ten jsem pak zapracovala do malé kabelečky.
Byť mě kvíteček potrápil nesmírně, výsledkem jsem nadšená a tak budu trpělivě zkoušet další a další a další.
Líbezné májové a květinkové dny :-)

 

Na cestách

Pár dnů jsem byla na cestách. Španělsko mě baví. Neexistuje tam špatné víno, v restauracích se vaří do ranních hodin, i do těch nejmenších městeček vedou široké a kvalitní cesty, lidé jsou usměvaví a neustále něco slaví. Jeden den jsme trávili v uličkách středověké Girony. A zatímco u nás na Svatého Jiří vylézají hadi a štíři, španělé tráví tento den mnohem, mnohem romantičtěji. Ulice, obchůdky i restaurace byly doslova zaplaveny rudými růžemi, které doplňovaly klasy ovsa, jako symbol plodnosti. I na trhu se ten den neprodávalo nic jiného, než rudé růže. Nikdy dřív jsem neviděla tolik mužů kupující tolik růži. ŠŤASTNÉ TO ŠPANĚLSKÉ ŽENY :-)

Při každé španělském dobrodružství navštěvujeme místa s vazbou na malíře s bezbřehou fantazií – Salvatora Dalího. (Óóó, jak mi jeho hvězdné manýry připomínají mého muže). Tentokráte muzeum v Cadaques.

Při procházce na pláži jsme narazili na mušličky, které by udělaly radost každé korálkařce. Všechny do jedné měly totiž již vyvrtanou dírku. Nevím sice, kdo to tam na dně mořském předvrtává, ale báječně se z toho vyrábí závěs, který ve větru cinká a cinká a cinká.

Krásné dny všem :-)

Duben, ještě tam budem

Víkendové počasí zůstavá věrné dubnovým pranostikám a tak jsme s milou kamarádkou Soňou skončily u kamen, kafíčka a papírových skládanek.
Pravda, taky jsem mohla žehlit prádlo, ale tohle mi příjde mnohem zábavnější :-)

Podrobný postup na papírové motýlky naleznete na krásných stránkách ZDE
Hezký zbytek víkendu všem :-)

Trochu jiný kabátek

Zatím co kamarádky byly přes víkend v Praze na Patchworkové výstavě, moje plány zkřížil bacil :-(
A tak jsem tyto dny, včetně toho narozeninového, trávila pod peřinou a s jehlou v ruce. Mou pozornost si tentokráte zasloužil diář. Nevím, jak to máte vy, ale můj diář je zároveň můj milý společník. Neodmlouvá, taktně připomene nějakou tu schůzku, slouží jako nákupní seznam, udrží tajemství a má vždy po ruce recept na buchtu, opsaný v čekárně u lékaře. Na jeho nový kabátek jsem použila strojovou výšivku, růžičky jsou pak vyšity saténovou stužkou.

Pokud máte výšivku rády, velmi doporučuji knihu Vyšívání od A do Z, podle které jsem stužkou vyšívala. Názvy stehů jako Damaškový, Hermelínový, Rukavičkový, Orientalní, Ústřicový steh slibují nejedno dobrodružství :-) Navíc je kniha opravdu překrásně graficky zpracována, viz. foto níže.

PS: Už se těším na nějaké to pracovní jednání. Myslím, že diář v novém kabátku vedle těch manažerských za šedou myšku rozhodně nebude :-)
Přeji nám všem už trochu toho sluníčka.

Veselé velikonoce

Veselé velikonoce to jistě jsou, neboť počasí si z nás tropí šprýmy. Nicméně se těším, že zítra, i přes sněhové závěje, dorazí co nejvíce šmigrustníků s úsměven a s nějakou tou rýmovačkou na rtech. U nás jsme připraveni :-)

 

Inspiraci a postup ke slepici jsem našla tady
Lahvínky ukrývají jalblíčka a med ve formě přijatelné pro mužskou část populace starší 18 let :-)
Veselé velikonoce :-)

Jarně a mrňouskově

Takhle z jara mě chytly aplikace pro dětičky a takhle to dopadlo.
Spoustu práce mi ušetřil nový vyšívací stroj, který zrovna teď považuji, (hned po elektřině), za nejbáječnější vynález lidstva – rozuměj, bez elektřiny bych musela k tomu šlapat na kole :-)
A nebýt vydatné podpory milé a šikovné kamarádky Jamaly, ještě dlouho by se mi o vyšívacím stroji jen zdálo.
Přeji vám dny jako vyšívané.

 

Volný víkend

Každoročně takhle v předjaří můj muž vyráží na "studijní pobyt" do vinných sklepů. "Volný" víkend mívám dopředu pečlivě naplánovaný činnostmi typu – umýt všech 24 oken, vyměnit pneumatiky, vyčistit odpady... Loni touhle dobou jsem navíc vymalovala pokoj dcery na červeno a uklidila tak, aby nebylo nic poznat. Vskutku povedlo se. Můj muž barevnou proměnu z bílé na višňově červenou vůbec nezaregistroval :-(

Když jsem svůj heroický čin líčila milé kamarádce, s moudrostí ji vlastní, mi sdělila:
"KDYŽ ZŮSTANE ŽENA SAMA DOMA, MÁ SE VĚNOVAT JEN ČINNOSTEM SOBĚ MILÝCH, NEB NESDÍLENOU NÁMAHU STÉJNĚ NIKDO NEOCENÍ."

Uplynul rok a opět den D. Pravda, měla jsem cukání vymalovat další pokoj, tentokráte na růžovo. Ale pamětliva slov kamarádky, použila jsem pouze barvy na nehty, upekla buchtičku, pozvala kamarádky, přečetla knihu od Federica Lorcy a hlavně v klidu, s radostí a v pohodě, pustila se do šití.....
Báječný víkend to byl. A jak se u nás říká – spokojena maminka, spokojená celá rodina :-)
Zdravím tímto a líbám Soničku do Kutné Hory :-)