Pamatujete tu hru Kámen, nůžky, papír? Když se k tomu přidá jehla, barvy, korálky... je z toho rázem zábava na celý život. Vítejte :-)
Zobrazují se příspěvky se štítkemcestování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcestování. Zobrazit všechny příspěvky

středa 28. září 2016

Bombardování přízi

Ráda bych se podělila o milý zážitek z cesty po Portugalsku, který potěší duši tvořivou.
Dovolenkově jsme se toulali krajinou vinic v okolí města Porta. Jednoho rána jsem v malém městečku v parku uviděla něco, co jsem nejdříve nedokázala pojmenovat... bombardování přízí. Ano, přesně tak zní doslovný překlad názvu yard bombing. Nebo se také používá termín guerilla knitting. V obou případech jde o oplétání věci veřejných jako jsou zábradlí, lavičky, dopravní značky nebo v našem případě stromy v parku.
Oblečené stromy prostě nešlo přehlídnout. Pestrá směsice pletených a háčkových bloků tvořila dlouhé šály, které objímaly stromy až vysoko k oblakům. Kmeny, jako nevěsty, zdobily kouzelné frivolitkové a krajkové kousky s výšivkou nebo s korálky. Dílka skvostná, barevná a vtipná bych nejspíš zařadila do kategorie street artu. Na jednom stromě bylo napsáno – "Z malých kousku a se spoustou lásky vzniklo něco velkého".
A to mohu jen potvrdit.
A to je yard bombing – bombardování přízí za svět barevnější :-)
A tak to prostě je :-)






pondělí 16. června 2014

Ebru, malování na vodě

Dcera přišla, jiskřičky v očích, že by se chtěla naučit malovat na vodě. Proč ne, a pomyslela jsem na jednoho, co pro změnu po vodě chodil. A tak dcerka napsala nejlepší z nejlepších, vyřídila si půlroční studijní volno. A než jsem se stačila nadechnout, seděla v letadle směr Istanbul, aby se v tradičním Ebru ateliéru naučila vysněné technice.
Že nemáte páru, jak by se dalo na vodu malovat? Za Terkou jsme si zajeli, strávili s ní den v ateliéru, vyzkoušeli a žasli. Přináším pár foteček z Istanbulu plného barev :-)








Pokud vás technika zaujala, ZDE najdete videjko, které TESS natočila v atelieru.

pátek 3. května 2013

Na cestách

Pár dnů jsem byla na cestách. Španělsko mě baví. Neexistuje tam špatné víno, v restauracích se vaří do ranních hodin, i do těch nejmenších městeček vedou široké a kvalitní cesty, lidé jsou usměvaví a neustále něco slaví. Jeden den jsme trávili v uličkách středověké Girony. A zatímco u nás na Svatého Jiří vylézají hadi a štíři, španělé tráví tento den mnohem, mnohem romantičtěji. Ulice, obchůdky i restaurace byly doslova zaplaveny rudými růžemi, které doplňovaly klasy ovsa, jako symbol plodnosti. I na trhu se ten den neprodávalo nic jiného, než rudé růže. Nikdy dřív jsem neviděla tolik mužů kupující tolik růži. ŠŤASTNÉ TO ŠPANĚLSKÉ ŽENY :-)


Při každé španělském dobrodružství navštěvujeme místa s vazbou na malíře s bezbřehou fantazií – Salvatora Dalího. (Óóó, jak mi jeho hvězdné manýry připomínají mého muže). Tentokráte muzeum v Cadaques.


Při procházce na pláži jsme narazili na mušličky, které by udělaly radost každé korálkařce. Všechny do jedné měly totiž již vyvrtanou dírku. Nevím sice, kdo to tam na dně mořském předvrtává, ale báječně se z toho vyrábí závěs, který ve větru cinká a cinká a cinká.


Krásné dny všem :-)

neděle 6. ledna 2013

Trochu jiné vánoce

Milé dámy. V měsíci prosinci mám na blogu obrovské mínus. Moje rodinka a pes jsme se vydali na cestu do krajiny mému srdci milému, do Španělska. Opakovaně mě uvádí v úžas Gaudího unikátní architektura, díla Salvatora Dalího, maurské památky, nádherné pobřeží, gurmánská kuchyně i temperament místních obyvatel.
Během tří týdnu jsme nalétali přes 5000 km, najeli autem přes 3000 kilometrů, projeli jsme pobřeží od Barcelony až po Portugalský Lisabon a vánoce strávili u studující dcery v městě Huelva, které leží v Andalusií.

VÍTE ŽE, VÁNOCE SE VE ŠPANĚLSKU SLAVÍ AŽ NA TŘÍ KRÁLE?
Tedy Štědrý den světí jako křesťanský svátek formou rodinné večeře. Pak nastává čas adventu až do Tří králu, kteří přivážejí ze zámoří dárečky. Jak krásně logické. Španělé mají v obrovské úctě Betlémy, které jsou kromě kostelů umístěny i na úřadech a v bankách. Tak obrovské zástupy, které čekají na prohlídku, jsem naposledy viděla na výstavě Van Gogha ve Vídni. V každém případě na Štědrý den jsme byli jediná rodina rozbalující dárečky.
Nakouknětě, co pod nazdobenou palmou našel náš pejsan, spichnuto s láskou :-) To aby si na pláži od písku nepopálil tlapičky, neboť zůstává na španělských prázdninách u dcery až do léta. Božínku, jak mu závidím :-)

PS: S případnými zájemci se ráda podělím o nevšední zážitky s leteckou dopravou domácích mazlíčků :-)


 

Zážitků je úměrně procestovaným kilometrům. Teplotně je na jižním pobřeží jako u nás v měsíci květnu, po ránu chladno, přes den se rtuť vyšplhá na příjemných 20 až 25 stupňů. Tak aspoň pár "zimních" foteček :-)