Pamatujete tu hru Kámen, nůžky, papír? Když se k tomu přidá jehla, barvy, korálky... je z toho rázem zábava na celý život. Vítejte :-)
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeka. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 31. ledna 2017

Pro mazlíčky domácí

V těchto mrazivých dnech naší psí kamarádi bydlí společně s námi v domě. Vlastně jim to tady všechno patří. Pegy, co vypadá spíš jako lední medvěd, celé dny chrápe (a to doslova) na vyhřívané podlaze a Engi, co skáče jako jojo na niti, se z toho může zbláznit.
Aby si ty naše zlatíčka příliš neotlačili pacičky, ušila jsem jim deky. Oni vůbec miluji polštáře a dečky všeho druhu a v nestřežených chvílích je pak vynášejí z domů :-)

PS: A když jsem u toho vynášení. Jednou zjara jsem našla na zahradě zbytky adventního věnce z vizovického těsta, co záhadně zmizel z jídelního stolu. Od té doby si dávám bacha, ale je mi to houbelec platné :-)






čtvrtek 12. března 2015

Pro Davídka

Deka pro Davídka je ušitá pro projekt Deky z lásky a dala mi docela zabrat. Hlavně kvůli zadání - do zelena. Barevná paleta zelené barvy je totiž tak široká, že bylo pro mě obtížné nakombinovat ji. A pak jeden den, v dílně, jsem najisto sáhla a k tmavě zelené přidala jarní odstín zelenkavé, šedou a červenou a líbilo se mi to :-)
Davídek si přál deku s písmenky a s čísly, k tomu ta tužka (viz. předchozí příspěvek) a medvídek, aby se to pěkně rýmovalo :-)
A teď už si jen přeji, ať se hezky spinká :-)





středa 2. dubna 2014

Kočka na zápraží

Tak kočka na zápraží by se mi tuze líbila a už vidím, jakou radost by z ní měla naše tří členná psí smečka :-)

Nicméně, tuto deku jsem ušila pro projekt Deky z lásky. Překvapily vás ty barvičky? Jsou na přání kontrastní, protože Mireček je zrakově postižený a doufám, že mu bude kočička báječnou společnicí.

Přeji všem hezké a slunné dny, abychom se mohly vyhřívat na sluníčku jako správné kočky:-)







neděle 6. ledna 2013

Trochu jiné vánoce

Milé dámy. V měsíci prosinci mám na blogu obrovské mínus. Moje rodinka a pes jsme se vydali na cestu do krajiny mému srdci milému, do Španělska. Opakovaně mě uvádí v úžas Gaudího unikátní architektura, díla Salvatora Dalího, maurské památky, nádherné pobřeží, gurmánská kuchyně i temperament místních obyvatel.
Během tří týdnu jsme nalétali přes 5000 km, najeli autem přes 3000 kilometrů, projeli jsme pobřeží od Barcelony až po Portugalský Lisabon a vánoce strávili u studující dcery v městě Huelva, které leží v Andalusií.

VÍTE ŽE, VÁNOCE SE VE ŠPANĚLSKU SLAVÍ AŽ NA TŘÍ KRÁLE?
Tedy Štědrý den světí jako křesťanský svátek formou rodinné večeře. Pak nastává čas adventu až do Tří králu, kteří přivážejí ze zámoří dárečky. Jak krásně logické. Španělé mají v obrovské úctě Betlémy, které jsou kromě kostelů umístěny i na úřadech a v bankách. Tak obrovské zástupy, které čekají na prohlídku, jsem naposledy viděla na výstavě Van Gogha ve Vídni. V každém případě na Štědrý den jsme byli jediná rodina rozbalující dárečky.
Nakouknětě, co pod nazdobenou palmou našel náš pejsan, spichnuto s láskou :-) To aby si na pláži od písku nepopálil tlapičky, neboť zůstává na španělských prázdninách u dcery až do léta. Božínku, jak mu závidím :-)

PS: S případnými zájemci se ráda podělím o nevšední zážitky s leteckou dopravou domácích mazlíčků :-)


 

Zážitků je úměrně procestovaným kilometrům. Teplotně je na jižním pobřeží jako u nás v měsíci květnu, po ránu chladno, přes den se rtuť vyšplhá na příjemných 20 až 25 stupňů. Tak aspoň pár "zimních" foteček :-)


středa 14. listopadu 2012

Pro Adélku

Nikdy dřív mě to nenapadlo, ale když jsem si prohlížela galerií ušitých výtvorů, došlo mi, že vytvářím venkovské pozdravy. A přesně tak to bylo i u "Baby quiltu", deky pro malou Adélku. Přála jsem si, až se bude princezna batolit, aby to bylo na louce plné oveček, kraviček, káčátek.... Jen místo sluníčka už ji bude hřát teplo krbu :-)
(ušito s láskou a z kouzelných zahraničních láteček)

 
 

neděle 27. května 2012

Mamince s láskou

V těchto dnech moje milá maminka slaví kulaté, 70. narozeniny. Zdravíčko, to v krámě bohužel nekoupím, ale poukaz do lázní určitě potěší. A tak jsem si říkala, že kdyby ještě měla sebou ode mě deku k zachumlání, mohl by to být hezký dárek. Pár nocí u šicího stroje (těch jejich u postýlky, když jsem byla nemocná, bylo určitě víc), první pokusy s volným quiltováním, štítek s věnováním (ten mi krásně vyšila Jamala) a dárek byl na světě.
Tak, a teď si přeji, aby měla radost, protože tam, kde je radost je i smích. A smích je zdravý a kdo je zdravý jako řípa, dožije se sta let :-)))