Sutašky

V čase vánočním jsme pětice známých cestovali na přátelské setkání do partnerského regionu v Polsku. A víte co? Dojeli jsme tam o týden dřív než jsme měli! Pěkný průšvih, řekl by někdo. K našemu milému překvapení desítky lidiček si ve svátečních dnech udělalo čas a všechna krásná setkání, zpívánky i kulinářské zážitky se rozběhly podle plánu.
Součásti byly i individuální rukodělné workshopy pro každého z nás. Tam, kde je jehla a niť mě to baví a s báječnou lektorkou jsem se pustila do výroby sutašek.
Že jste to prapodivné slovo nikdy neslyšeli?
Sutašky jsou tenké prýmky nebo chcete-li stužky. A právě ty používají pro výrobu stejnojmenných šitých šperků. Práce je to velmi piplavá a chce to notnou dávku trpělivosti, nicméně domů jsme si přivezla vlastnoručně ušity pár náušnic a báječné zážitky :-)

Medvědí sušenky

Je pár dnů po vánočních svátcích a u nás už to opět voní. Pekla jsem sušenky na dceřiny narozeninky. Nicméně, opakovaně se mi těsto podle receptu nedařilo, bylo mastné a drolivé. Jakoby se něco ztratilo v překladu, originál v japonštině k počtení :-) Upekla jsem tedy sušenky podle oblíbeného lineckého těsta a medvědi slavili úspěch spolu s naší Terezkou :-)

Receptík na linecké:
125g hladké mouky, 80g poctivého másla, 1 žloutek (bílky zamrazuji na později), 40g moučkového cukru, citronová kůra a šťáva
Vychlazené těsto vyválím na 3 mm, formičkou vykrajují medvědy a lehce jim vytáhnu pacičky, aby neloupanou mandličku krásně obejmuli. Z uvedeného množství vznikne tlupa asi tak o 25 medvědech :-)

Krásné vánoce

Přeji vám všem krásné a klidné vánoční svátky plné radosti, pohodu a rodinu kolem sebe, prostě Vánoce naplněné láskou ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Něco málo z vánočního tvoření :-)

Vánoce pro Vítka

Někde mezi tou obrovskou hromadou vánočních dárků, které míří za dětmi je i deka pro malého Vítka, ušita v rámci projektu Deky z lásky. Zadání bylo modrá a autíčková deka. Šily jsme ji s Janičkou ze Sokolího dolu a to společné dělání jsme si i báječně užily.
Krásné vánoce Vítečku :-)

Chtěla jsem nafotit i tašku na deku, kterou jsme spíchly, ale jak vidíte na fotečce, taška byla v okamžení středem zájmu naších domácích mazlíčků. Ta černá Zuza, tušila v tašce hromadu jídla, malý Engi skákal, že jedem na výlet a bílá Pegyna by tašku nejraději protáhla zahradou, protože je zvyklá přenášet v zubech vše od kýblu počínaje, nákupem konče :-)

Báječné dny všem.

Adventní kalendář

Přestože mám dcery dospělé, každý rok se ptají po adventním kalendáři. Tentokráte jsem nešila :-) Snad u nás doma nedostanou v nejbližších dnech chuť na muffiny. Totiž právě forma na malé muffinky slouží jako základ kalendáře, víčka jsou z papíru :-)
Krásně hravé adventní dny přeji.
(inspirace internet)

Potkala jsem černý drát

Každá máme nějaký ten seznam přání. A na tom mém už dlouho bylo černé drátování. Jen se mi nedařilo potkat někoho, kdo drátuje víc než velikonoční vajíčka. Až teď, na podzim. Na samotě v lese jsme našli milou a trpělivou paní Magdu, strávili u ní s kamarádkami báječné odpoledne, a každá si kromě mozolů, odnesla domů kus toho krásného, ale i bolavého řemesla.
PS: Ráno jsem vážně myslela, že neudržím v ruce lžíci :-)

Kočičí

V Istanbulu žije jedná kočka. Vlastně tam žije spousta koček. Ale ta, o které mluvím, bydlí v posledním patře činžovního domu, opaluje se na rozpálené střeše s výhledem na mešity, má huňatý bílý kožich a je nádherná. Tak právě pro tu jsem ušila malý lenošivý dáreček.

Kočky v Turecku se obecně těší oblibě a to včetně těch, které neměly tolik štěstí a jsou na ulici. Stalo se mi nejednou, že jsem při vstupu do obchodu přeskakovala vyhřívající se kočku, které majitelka butiku donesla čerstvou vodu. Inu, i takhle se dá žít :-)

Přeji všem báječný start do dalšího týdne.
(aplikace jsem šila na vyšívaků ze zakoupených vzorů)