Potkala jsem černý drát

Každá máme nějaký ten seznam přání. A na tom mém už dlouho bylo černé drátování. Jen se mi nedařilo potkat někoho, kdo drátuje víc než velikonoční vajíčka. Až teď, na podzim. Na samotě v lese jsme našli milou a trpělivou paní Magdu, strávili u ní s kamarádkami báječné odpoledne, a každá si kromě mozolů, odnesla domů kus toho krásného, ale i bolavého řemesla.
PS: Ráno jsem vážně myslela, že neudržím v ruce lžíci :-)

Kočičí

V Istanbulu žije jedná kočka. Vlastně tam žije spousta koček. Ale ta, o které mluvím, bydlí v posledním patře činžovního domu, opaluje se na rozpálené střeše s výhledem na mešity, má huňatý bílý kožich a je nádherná. Tak právě pro tu jsem ušila malý lenošivý dáreček.

Kočky v Turecku se obecně těší oblibě a to včetně těch, které neměly tolik štěstí a jsou na ulici. Stalo se mi nejednou, že jsem při vstupu do obchodu přeskakovala vyhřívající se kočku, které majitelka butiku donesla čerstvou vodu. Inu, i takhle se dá žít :-)

Přeji všem báječný start do dalšího týdne.
(aplikace jsem šila na vyšívaků ze zakoupených vzorů)

Dýně, dýně, dýně...

Když barevný podzim, tak barevné dýně. A že jsem už jich letos "zavařila". Bohužel jen u toho šicího stroje. Letošní úrodu dýni nám totiž zlikvidovali slimáci během jediné noci. Celé odpoledne jsem potom na zahradě hulákala něco o božích mlýnech. 

Nicméně, teď mám o důvod víc chodit po ránu na tržnici s proutěným košíkem, a to mám na podzimu taky ráda :-)

Mějte báječné dny :-)

Podzimní věnec

Nevím jak u vás, ale tady dnes celý den klouzal ledový vzduch z Pradědu. Jakoby matka příroda pozapomněla, že máme před sebou ještě babí léto. A pevně věřím, že ještě bude. Bude teplé a barevné, přesně tak, jako jsem použila barvičky na podzimním věnci, budou v něm šípky, zralá vinná réva i pečené brambory.
Krásné podzimní dny všem :-)

Na věnec jsem použila výseky z plsti, slunečnice jsem ušila pomocí vyšívacího stroje.

 

Jablečná sezóna

Tak, už je to tady.
Jablečné přesnídávky, štrůdly, koláče, marmeládky, nákypy, mošty, křížaly....
A nesmím zapomenout na tu tajemnou pánskou záležitost, která pomalu probublává v sudu uprostřed kuchyně. Právě tam je totiž podlahové topení, a jak mi pan G vysvětlil, to jablka rády a právě proto jsme ho pořídili :-)
Jablka jsou prostě báječná záležitost. Krásné jablečné dny :-)

Kousek z léta

Přes léto se tady na blogu čas tak nějak zpomalí a v mém případě se zastavil docela. Naše léto je totiž plné dětí a kamarádu a den je vyplněný do posledního puntíku. Naproti tomu září, září to má jiný rytmus, vrací se pravidelnost a řád.
Tak jen malé ohlédnutí za prázdninami v podobě pár foteček z našeho tábora u koní, kde volný čas vyplňuje výtvarno. Malovali jsme, malovali jsme se, sovičky jsou z obyčejného toaletního papíru, motýli jsou malováni na vodě, hrníček každý originál, modní přehlídka - když už jsme holčičí tábor, závěrečné dopoledne - aby každá ukázala co zvládla na koni a mnoho a mnoho dalšího. :-) A hromada spokojených strávníků. Co si víc přát....
Tak zase za rok, holky :-)

Ebru, malování na vodě

Dcera přišla, jiskřičky v očích, že by se chtěla naučit malovat na vodě. Proč ne, a pomyslela jsem na jednoho, co pro změnu po vodě chodil. A tak dcerka napsala nejlepší z nejlepších, vyřídila si půlroční studijní volno. A než jsem se stačila nadechnout, seděla v letadle směr Istanbul, aby se v tradičním Ebru ateliéru naučila vysněné technice.
Že nemáte páru, jak by se dalo na vodu malovat? Za Terkou jsme si zajeli, strávili s ní den v ateliéru, vyzkoušeli a žasli. Přináším pár foteček z Istanbulu plného barev :-)

Pokud vás technika zaujala, ZDE najdete videjko, které TESS natočila v atelieru.