Pro pejsky

Už to tak bude. Těch dek, co jsem ušila pro domácí mazlíčky je asi víc, než těch člověčích :-) Jeden z důvodu je, že je to rychlá práce a pejsci dečky miluji. Naše tříčlenná smečka si myslí, že všechny deky v domě jsou jejich, včetně té pracné, co jsem šila celý rok.
Nicméně, zrovna se mi doma sešlo několik starších, směsových látek z půdy, škoda vyhodit. A my se  chystáme na návštěvu kamarádky, která provozuje psí útulek. Ušila jsem tedy pár kousku pro malá štěňátka na takové to "domácí" válení :-)

Zpátky

Sama se divím tomu, jak dlouho jsem nenašla čas napsat příspěvek do mého blogerského deníčku :-( Je to tak, že když ze života pustíte něco nefunkčního, z druhé strany se přihrne nové, lepší a báječné. A tak se stalo, že jsem v poslední době potkala spoustu báječných lidiček, kteří mi ukázali netušené možnosti. Můj svět ovládly malířský stojan, kbelíky s barvami, štětec i stará dobrá tuž. O prázdninách jsem malovala v letní škole, na podzim v keramickém ateliéru v tureckém Izmiku a největším dobrodružstvím bylo Ebru setkání v Arabských Emirátech, kde jsem měla možnost vystavovat na mezinárodní výstavě. To tedy byla jízda a moc se těším na ten kus cesty, který mám před sebou. A nemyslete, šicí stroj taky nezahálí :-) Báječné dny všem :-)

Pro dvojčátka deky z lásky

Šila jsem deky pro dvojčátka, malou Elišku a Honzíka v rámci projektu Deky z lásky. Eliška si přála deku v růžových, modrých a fialových barvičkách, Honzík má rád zelenou. Dala jsem si práci a deky dopředu nakreslila, ale obrázky si pod jehlou žijí svým životem, a tak výsledek je nakonec jiný. Spoustu let jsem se obklopovala jen barvami ve stylu tón v tónu nebo v kombinaci max. tří barev, ale poslední dobou mi jejich hravá veselost velmi sedí. Jak se říká - nikdy neříkej nikdy :-) Snad tedy přinesou trochu radosti i do života dvou malých cvrčků :-)

Kdo nezná tento projekt pro postižené děti, nechť nakoukne na web Deky z lásky :-)

Pfaf 360

Občas kouknu na aukro či jiný bazar jestli by třeba nebyl nějaký retro šicí stroj a najednou to přišlo. Byl to ON. Šedivý elegantní fešák, v rodném listě rok 1950. Vyhodnotila jsem škody, našla pana opraváře, který se podělil o náhradní díly se své sbírky, stroj byl seřízen a náležitě ošetřen.

A je tady své kráse naprosto unikátní a funkční šicí stroj. Jsem v úžasu, co vše umí a podle dochovaného německého manuálu zkouším. Má takové funkce, které očekáváme od současných strojů - navlékač jehly, přítlak, volné rameno, skládací přídavný stoleček a hlavně obrovskou paletu ozdobných stehů, které se nastavuji číselnou kombinaci na budících. A ten hlas, všechny ty kolečka pod kapotou pracují v dokonalé harmonií. No, je opravdu radost mít v rukou takovou mašinu a obávám se, že i lehce návykové. Myslím, že nezůstanu jen u toho jednoho retro kousku :-)

Pro holčičku

Sluníčko za okny láká do polí, a já bych přesto potřebovala ještě pár deštivých dnů, abych mohla v klidu šít. Mám rozdělané 2 deky pro dvojčátka - chlapečka a holčičku a práce mě velmi baví. Ta holčičí bude sladká, přesladká jako od cukráře a plná srdíček :-)

Pokud jste ulítli na srdíčka stejně jako já, ZDE najdete podrobný návod na takto šité bločky :-)
Krásný den :-)

Recy

Poslední měsíc jsem doma šila na recyklační téma, protože jsem si potřebovala připravit šicí klubovou neděli. Domluvili jsme se na tématu "Džíny" a já zrovna s tímto materiálem nikdy moc nešila, což se ovšem během toho měsíce změnilo. Trochu z džínsů jsem už ukázala v předchozích příspěvcích a tady je další várka recy šití. Zrodila se tak moje nová závislost a láska doslova džínová :-) A druhé pozitivum je, že jsem si tímto recyklačím šitím řádně uklidila šatník a jsem připravená na jaro :-)

Taškařice pro Tess

Tuhle tašku jsem šila pro mojí dceru Tess. Odletěla na pár měsíců s kufrem barev malovat do Národní galerie v Bangkoku (to si pište, že jsem pyšná, jak jen to jde). Přála jsem si, ať má sebou něco od srdce a taky, aby nezapomněla, kde je doma :-)
Do taškařice jsem zašila i kus našeho šatníků, to aby věděla, že máma s tátou na ní čekají :-)

 

Košíček pro Marušku :-)

Krásně nám přes týden nasněžilo. Toho rána si Maruška myslela, že se k 12 měsíčkům nedostane. Ale udatný pan Ge nás z té bílé hromady vysvobodil, tak i na jahody došlo :-)
Je to už pár let zpátky, co jsem zkoušela plést košíky z proutí a není to žádná legrace. Víc než košík, pamatuji mozoly na rukou. Tato šitá varianta je mým prstíkům rozhodně bližší. Ke střihu se opakovaně vracím a po ruce byla i moje oblíbená látka. Nevěřili by jste kolik nutných maličkostí se do košíků vleze. A odhaduji to na 2 kg jahod :-)
Krásné dny všem.

Pro mazlíčky domácí

V těchto mrazivých dnech naší psí kamarádi bydlí společně s námi v domě. Vlastně jim to tady všechno patří. Pegy, co vypadá spíš jako lední medvěd, celé dny chrápe (a to doslova) na vyhřívané podlaze a Engi, co skáče jako jojo na niti, se z toho může zbláznit.
Aby si ty naše zlatíčka příliš neotlačili pacičky, ušila jsem jim deky. Oni vůbec miluji polštáře a dečky všeho druhu a v nestřežených chvílích je pak vynášejí z domů :-)

PS: A když jsem u toho vynášení. Jednou zjara jsem našla na zahradě zbytky adventního věnce z vizovického těsta, co záhadně zmizel z jídelního stolu. Od té doby si dávám bacha, ale je mi to houbelec platné :-)

Narozeninový stromeček

Moc Vás všechny zdravím v novém roce :-)
Letos nám ten vánoční stromeček ne a ne opadat a tak jsme si řekli, že ho využijeme ještě i k narozeninám naší dcery, které slaví chvilku po Silvestrovských rachejtlích.
A tak jsme s panem Ge tajně po nocích stříhali a lepili, aby pak v den D naše "malá" Tess dostala svůj narozeninový strom. Co rok, to narozeninová baňka, no i jsme při tom stříhání zavzpomínali :-)

Bombardování přízi

Ráda bych se podělila o milý zážitek z cesty po Portugalsku, který potěší duši tvořivou.
Dovolenkově jsme se toulali krajinou vinic v okolí města Porta. Jednoho rána jsem v malém městečku v parku uviděla něco, co jsem nejdříve nedokázala pojmenovat... bombardování přízí. Ano, přesně tak zní doslovný překlad názvu yard bombing. Nebo se také používá termín guerilla knitting. V obou případech jde o oplétání věci veřejných jako jsou zábradlí, lavičky, dopravní značky nebo v našem případě stromy v parku.
Oblečené stromy prostě nešlo přehlídnout. Pestrá směsice pletených a háčkových bloků tvořila dlouhé šály, které objímaly stromy až vysoko k oblakům. Kmeny, jako nevěsty, zdobily kouzelné frivolitkové a krajkové kousky s výšivkou nebo s korálky. Dílka skvostná, barevná a vtipná bych nejspíš zařadila do kategorie street artu. Na jednom stromě bylo napsáno – "Z malých kousku a se spoustou lásky vzniklo něco velkého".
A to mohu jen potvrdit.
A to je yard bombing – bombardování přízí za svět barevnější :-)
A tak to prostě je :-)

Narozeninová deka

Už jsem ušila hodně patchworkových dek. Nějaké pro babičky, nějaké pro mimča, nějaké pro Deky z lásky, pro kočku, pro psa.... A můj pan GE pořád trpělivě čekal. Kulaté narozeninky jsou krásná příležitost a tak přišla řada i na něj. Dočkal se :-)
Tahle deka je pouze jeho, jen se to špatně vysvětluje našemu psovi :-)

Motýlení koncem léta

Když jsem v létě o prázdninách chodívala přes paseky k babičce, na polní cestě u kaluže bývávalo hejno motýlů. Už ani nevím, kdy jsem podobný obraz viděla naposledy. Nějak je motýlů méně vidět :-(
Nicméně, stále jsou krásným tématem pro tvoření. To moje prázdninové tvořeníčko se kolem motýlů jen točilo :-)

Taška přes rameno s kouzelné látky .......

Hejno papírových motýlů...

Motýl šitý jako textilní vitráž...

Krásný zbytek léta všem :-)

Kousek z letního šití

Od jara do podzimu žijeme na zahradě. Mám to štěstí, že mohu každý den na zahradě snídat, obědvat i večeřet, protože pracuji v klidu z domova. Když k tomu připočtu, že nám letní bouřka zrušila na nějakou dobu internetové připojení, poslední týdny jsem si na zahradě opravdu užívala v pohodě :-)

Našel se i čas, abych dokončila nástěnný quiltík, který jsem rozešila na setkání patchworkářek. Mám moc ráda tento typ šití. Abych přišívala zrovna ty správné dílky k sobě, musím se soustředit natolik, že vlastně vypínám každodenní starosti. A tak přeji všem aspoň kousek toho letního relaxu, byť o něm máme každý jiné představy :-)

Ebru v modré

Jsme to ale dvojka :-) Tess maluje autorské látky, já stříhám a šiju.
Óóó, ano i botky dostaly novou barvičku (jak na to viz. níže). A k tomu do páru letní kabelečka k vodě. (Vím, vím, venku zrovna sněžilo, ale třeba sluníčko konečně přivoláme :-)

Tak nějak dopadá focení pokaždé. Ale jsou to miláčkové :-)

A máte-li chuť nakouknout více pod pokličku malování technikou Ebru, mrkněte na záznam vysílání Dobré ráno, kde Tess byla hostem.

Záznam z natáčení:

část 1: Základy Ebru, kreslení na vodní hladině  
část 2: Kreslení květ
část 3: Kreslení květu, dokončení
část 4: Barvení tenisek

Báječné dny všem :-)

Jarní menu

Za okny lije jako z konve, v kuchyni je nejlíp :-)  Vaříme, pečeme. Dostali jsme od kamarádky náruč česneku medvědího a tak zpracováváme :-) Kdo neznáte kombinaci těstoviny, pesto, sýr a losos, mohu jen doporučit :-)

Dalším receptem, který se u nás doma zabydlel, jsou báječné snídaňové housky. Původní recept pochází z blogu Kublanka vaří doma

A taky jsem trochu provětrala šicí stroj, aby bylo kam psát všechny ty báječné recepty z oblíbených blogů:
Pěkně vypečený blog
Laskominy od Mariny
Kitchinette
Víkendové pečení
A co teda jíš

Tak snad se nám to sluníčko zase brzy vrátí. Báječný víkend všem :-)

Veselé velikonoce

Pár ručníků pro velikonoční koledníky :-)
Na dědině naprostá nezbytnost. U nás bývají velikonoce mokré. Pamatuji jeden rok, kdy obě dcery skončily před domem v okrasném jezírku. S leknínem za uchem vypadaly sice jako mořské panny, nicméně jako z ropného pole, neboť jezírko ještě nebylo po zimě vyčištěné :-) A tak se každý rok sbírka ručníků rozroste o nějaký ten velikonoční motiv.

Ať už slavíte Velikonoce nebo chcete-li svátky jara nebo jen prostě užíváte prodloužený víkend, mějte se fajn :-)